dimanche 20 novembre 2022

Petr Rezek


O úmrtí Petra Rezka (1948-2022) jsem se dočetl dnes před půlnocí, když jsem po shlédnutí Melvillova č/b filmu "Práskač" z roku 1962 (francouzská nová vlna) kliknul ze zvyku před spaním na české Lidovky, abych něco zvěděl o dění v českých luzích a hájích.

Filosof Petr Rezek objektivem filosofa Ivana Chvatíka
Crédit photo : lidovky

Vymíráme, napadlo mě (1948). Z Čech jsem Petra znal jako klidného člověka, tak mi trochu vadí "popudlivý filosof" v novinovém titulku. I když, člověk na sebe nevidí, možná i já jsem popudlivý. Podle toho, co se kolem nás dnes děje, nepřekvapilo by mě to.

Naposledy jsem se s Petrem Rezkem viděl, když přišel jednoho dne do Svědectví :
"Co tady děláš ?" řekli jsme unisono, oba s překvapením.
"Vy se znáte ?" zeptal se stejně překvapeně Pavel Tigrid : "Tak proč jste to neřek ?"

Někdy v rozmezí březen-duben 1985 jsme se sešli v Praze z mojí iniciativy a vrátil jsem mu jeho texty, jejichž rozmnožování jsem mu předtím zařídil díky ochotě a nadšení jednoho bývalého spolužáka z knihovnické školy. - Zbývaly mi necelé dva měsíce k opuštění republiky, nenapadlo by mě, že se potkáme po pěti letech v Paříži.

(20.11.2022)