vendredi 25 mars 2016

Inventory, and so on

Tags : Potlach, Morava, Trampský magazín, Lístek, Dětské časopisy

Tato z části mokřinatá louka uprostřed lesů, na sever od Brna, byla jedním z výsostných míst brněnských trampů. Některé z potlachů čítaly kolem stopadesáti kamarádek a kamarádů, jezdily tam moravské trampské kapely, dal se tam koupit a předplatit brněnský časopis Tulák... Když v roce 1971 bolševici zakázali vydávání ostravského časopisu Tramp, poslední březnové číslo, které mělo jít do stoupy, nám uprostřed noci přivezli na motorkách kamarádi z Ostravy. Rozdávalo se u táborových ohňů.

V létě téhož roku jsem se vypravil do Žloukovic u Prahy, kde bylo poslední velké skautské setká. Na přístupo lávce tam měli tři kluci poslední hlídku. 
Ke shromážděným skautům mluvila jejich náčelní, někteří posmrkávali... Potkávali jsme je pak na nádražích a záhy rozhojnili naše řady, vznikaly nové trampské osady, naučili se volit šerifa, byla s nimi legrace.

"Hele, kluci, kam jedete ?"
"My zatím nevíme."
"Tak pojeďte s námi."

V Praze na Žižkově si skauti udržovali tajný byt po nějakém emigrantovi. Byl tam psací stroj, palandy, rádio a magnetofon z něhož poslouchali Hutku, Vysockého... Okno do ulice bylo trvale zaslepené dekou, v zimě se tam dalo topit, uhlí si na sebe objednávala jedna starší sousedka. Podobně se získala i elektřina. V Čechách se po 68 hodně udávalo, ale pokud vím, ten byt se nikdy nevyzradil. Pokud vím.

Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří. *


Potlach, Morava, 70. léta, 64 x 80 mm
Crédit photo : Ken Seton, archives

Potlach, Morava, 70. léta, point rouge
Crédit photo : Ken Seton, archives


Ne každý měl doma zvětšovak a tak se někdy fotky z potlachů a vandrů, zvlášť když jich bylo třeba nadělat a rozeslat desítky, aby se na každého dostalo, dělaly 1 : 1, jako třeba tato. Já jsem na ní pod červeným puntíkem. Tyhle malé fotky se pak většinou lepily do cancáků.

Nás nikdo nevyhubí !
Časopis Tramp, č.10/prosinec 1968
Časopis Tramp, č.1/leden 1969

_________

*/ Fráze, která v českém jazykovém prostředí zdomácněla, jejíž původ najdeme ve verších hymny c. a k. mocnářství - Cit.: "Zachovej nám Hospodine"


(25.03.2016)

mercredi 23 mars 2016

Leïla Bergougnoux

Tags : Leïla Bergougnoux, Le 29, Paris 10e,  

Un livre d'artiste, composé de textes et des photographies en quatre plis accordéons recto verso, n°242/500. - J'aime bien.

Originální soubor textů (deník), č/b a barevných fotografií z Japonska, ve čtyřech (recto/verso) skládačkách inteligentně navazujících jedna na druhou, čistá práce. Limitované (500 exemplářů), ručně upravené a číslované vydání.


Scan : Ken Seton

Leïla Bergougnoux : Il est 0h23 à Tokyo ; livre d'artiste façonné à la main, imprimé à 500 exemplaires, textes et photos, numéroté ; France, 2015 ; Prix : 9,00 € [Livre offert à Lukáš]


Le 29
Librairie photographique
29 rue des Récollets
75010 Paris

Donné / Darováno 

(23.03.2016)

samedi 19 mars 2016

Režisér Jan Němec


(12. července 1936 – 18. března 2016)

Filmový režisér Jan Němec byl jedním z těch, kteří dali světu na vědomí, že existuje také český film. Což v období mohutné celosvětové kulturní vlny 60. let nebylo evidentní. Pozdější, posrpnové Československo se mu však za to příliš štědře neodvděčilo a stal se jednou z obětí normalizační "kulturní" politiky tehdejší loutkové vlády.

Jan Němec emigroval v roce 1974. V roce 1985 přijel do Paříže, společně s Pavlem Landovským, coby poradce pro natáčení americké, filmové verze Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí. K tomu naše společné putová Paříží za obrazy, jež měly být součástí výpravy Kaufmanova filmu. Jan Němec si pak ve filmu také zahrál.

Předloni vrátil Prezidentské kanceláři medaili Za zásluhy, kterou mu v roce 2002 udělil Václav Havel.


(18.03.2016)

mercredi 16 mars 2016

Timbres photo

Tags : La Poste, Niepce, Daguerre, Doisneau, Brassaï, Lartigue, Cartier-Bresson, Atget, Nadar,

La Poste : Personnages célèbres, 1999. Carnet de 6 timbres à 3,00 F (0,46 €) avec supplément de 0,60 F (0,09 €) au profit de La Croix-Rouge Française : Les œuvres des grands photographes français - Prix : 21,60 F / 3,29 €

La Poste, collections, 1999 - Scan : Ken Seton

Francouzská pošta vydala v roce 1999 blok šesti známek pod názvem "Les œuvres des grands photographes français". Doisneau, Brassaï, Lartigue, Cartier-Bresson, Atget, Nadar na vnitrostátních známkách 0,46 € (ty od té doby podražily) ; Niepce a Daguerre na velké titulní známce, jež nemá poštovní hodnotu, nýbrž pouze sběratelskou. Jako ostatně dnes celý tento bloček a malý filatelistický aršík, dá-li se mu tak říkat.


(16.03.2016)

mardi 8 mars 2016

Éric Delamarre

Couverture - Scan : Ken Seton

Éric Delamarre : Profession Photographe indépendant ; Éditions VM ; Paris 2009 ; 236 pages ; ISBN 978-2-212-67308-1 ; Prix : 26,00 €


(08.03.2016)

lundi 7 mars 2016

L’Agessa et la Maison des artistes


L’Agessa assure l'affiliation au régime général de la Sécurité Sociale des artistes auteurs exerçant l’une des activités suivantes : 

  • Branche des écrivains, traducteurs et illustrateurs - Notice
  • Branche des auteurs et compositeurs de musique - Notice
  • Branche du cinéma et de la télévision - Notice & Notice multimédia
  • Branche de la photographie - Notice

Branche de la photographie

Auteurs d'œuvres photographiques ou d'oeuvres réalisées à l'aide de techniques analogues à la photographie (hormis les travaux réalisés pour des particuliers et qui ne donnent pas lieu à diffusion ou exploitation commerciale, telles les photos "de famille")

Lorsqu’un auteur exerce des activités dans plusieurs des branches, sa catégorie professionnelle est celle correspondant à l’activité lui ayant procuré au cours de l’année précédente la majorité de ses revenus d’auteur.

Les artistes auteurs dont l’activité principale fait partie de la branche des arts graphiques et plastiques relèvent de la gestion de la Maison des Artistes. On ne peut pas d’être affilié simultanément à la Maison des Artistes et à l’Agessa.


(07.03.2016)

samedi 5 mars 2016

Sir Winston Churchill

Le 5 mars 1946, à l'occasion de se voir attribuer un doctorat honorifique, l'ancien Premier ministre britannique Winston Churchill a prononcé à l'Université de Fulton (Missouri) un discours dont les conclusions se sont confirmées.


Fulton, le 5 mars 1946


(05.03.2016)

jeudi 3 mars 2016

Calais

Seděli jsme na terase jedné galerie, pili kávu, a přisedlo si k nám dobro. Mělo ustarané čelo a unavené oči. Bylo celé ucaprtané a připadalo si zbytečné.

"To bude dobou..." řekl jsem opatrně. Léta jsme se neviděli a nechtěl jsem je vyplašit. Řekl bych, že na této zemi není nic plaššího. Připomene se, jen když má jít do tuhého.

Kamarád fotograf, který se včera vrátil z Calais, si ukroutil cigaretu a mlčky kývl hlavou. To mě ujistilo. Zatímco dobro neklidně pohlíželo někam dál, nad našimi hlavami, a mělo se k odchodu. Neposeda.

Zůstali jsme sami. Seděli jsme na terase, pokuřovali, upíjeli vychladlou kávu a zábla nás kolena. Na stolek mezi námi spadlo několik kapek prvního březnového deště.

"A vůbec," povídám : "Čí to byl vlastně nápad, sednout si v tomhle počasí na terasu ?!"


(03.03.2016)

mardi 1 mars 2016

Chvála knih

Tags : SKIP ČR

Tak jako lidé, knihy mají své osudy. Leckdy se tyto osudy přitahují a vzájemně prolínají. Doslova. Jako by jim šlo o život. Což bude i náš případ. Můj a mých jedenatřiceti knih, list po listu prolistovaných českými policajty.

Kdyby to byli třeba Rusové, anebo kdyby to bylo za války, dokázal bych to pochopit. Proč můj jediný exilový kufr, plný knih, omotali dráty. S plombami z dobytčáků !

"Nebyl jenom Sokrates !" vyštěkl na mne jednou u výslechu pplk. Pilát Daniš. Možná ho trklo, že jedinou knihou, jež mi kdy byla zcizena byla Platónova Obrana Sókratova. Vázaná v kůži. Při domovní prohlídce mi ji ukradla pilná česká policie. Osudy knih jsou poučné. - Kdyby to byli třeba Rusové ...

Z mé knihovny vane pocit bezpečí. Nepotřebuji žiletkové ploty, zbraně a betonové zdi. Stačí mi knihy. Jsou v nich osudy lidí, které se splétají s osudy našimi. Žijeme je společně a nezáleží nám ani na místě, ani na čase. Kdybych jel na cestu kolem světa, obklopil bych se knihami, abych se všude cítil doma. 

Víc než kde jinde, ve Francii se dobré knihy nevracejí. Beru to jako úděl. Občas jednu takovou půjčím a čekám. Zbytečně, leč věděl jsem to předem. Prvenství drží útlá knížka Jean Baudrillarda Amérique. Čtyřikrát jsem ji půjčil a už třikrát se mi nevrátila. Pokaždé to rozveselí mého knihkupce.

Právě dnes jsem si přinesl další exemplář knížky, na níž mi záleží a přesto jsem ji půjčil. Kenneth White je můj oblíbený autor. Nepostradatelný. Dal mi první část pseudonymu. Pokud se mi - nedopatřením - jeho kniha vrátí, pošlu ji do Čech. Vím už komu a čte-li právě tyto řádky, ví to také.


(1977, 1985, 2016)