Když jsem v polovině 80. let sepisoval ve Francii moje první CV, uvedl jsem mezi zálibami "tramping". Načež jsem vždy musel složitě - a naprosto marně - vysvětlovat, co to vlastně tramping je. Nakonec nezbylo, než jej z CV odstranit, neboť je učinil pro Francouze nestravitelným ; nemluvě o tom, že v prvních letech exilu mi na vandrování absolutně nezbývalo času.
Jediné co zůstalo, byly mé fotografické výpravy stopem po Francii, se solidním železným stativem Gitzo na rameni. Což sice vždy nadchlo zvědavé řidiče, takže jsem dělal Paris - Baie de Saint-Brieuc za půl dne, ale se samotným trampováním to mělo málo společného.
Cimetière de bateaux, Le Fret, La presqu'île de Crozon,
Bretagne, Summer 1993 - Crédit photo : Ken Seton
Bretagne, Summer 1993 - Crédit photo : Ken Seton
V nekrologu za Kapitánem Kidem, který včera zemřel, jsou vyčtena povolání jimiž v životě prošel. Ne všichni z kamarádů psali písničky a trampské povídky, leč ti, kteří se v komunistickém Československu nespokojili s relativně klidným dělnickým zaměstnáním a měli vyšší ambice, se životem museli probíjet. Zabíhat do detailů tu nemá smysl, neboť mladší generace to již nezajímá a ta naše to dobře zná.
Když jsem se v 70. letech ucházel o zaměstnání v pražském Památníku národního písemnictví, byla mi nejdříve podsunuta přihláška do SSM. Takže jsem opět v tichosti odešel a bronzový emblém PNP s českým lvem, který jsem tahal po kapsách od mých 14-ti let, jsem pak hodil z Karlova mostu do Vltavy.
(20. února 2012)
