"La photographie sociale tchèque de l’entre-deux-guerres au regard du contexte transnational" - Troisième séance des Rencontres du Centre André Chastel (2018-2019), avec Fedora Parkmann
Mercredi, le 12 décembre 2018 à 18h30
Mercredi, le 12 décembre 2018 à 18h30
Centre André Chastel
Galerie Colbert, salle Perrot (2e étage)
2 rue Vivienne, 75002 Paris
2 rue Vivienne, 75002 Paris
Entrée libre
Rudolf Kohn, Couverture de l’album "Chceme si hrát"
(On veut jouer), vers 1933-1934
Tirages gélatino-argentiques collés sur carton
Prague, Musée des Arts décoratifs
Prague, Musée des Arts décoratifs
- - - o - - -
Včerejšího večera v původní budově Francouzské Národní knihovny se očividně zúčastnili pouze ti, kteří se o historii české fotografie zajímají. Jinými slovy, byla nás hrstka.
Přítomnost zaměstnanců Českého centra v Paříži ani jiných Čechů jsem nezaznamenal. Anebo jsem si jich možná nevšiml :)
V průběhu hodinové přednášky Fedory Parkmanové byly citovány zdroje a promítnuta obrazová dokumentace z fondů Umělecko průmyslového muzea v Praze a Moravské galerie v Brně. Periodika Reflektor a Svět práce, krátce zmíněna byla skupina Devětsil, z osobností František Kalivoda, Lubomír Linhart, Karel Teige a především Stanislav Kostka Neumann.
Ohlášenému tématu večera a roli S.K. Neumanna se před čtyřmi lety věnoval také český Literární čtrnáctideník Tvar v č. 6/2014 :
Cit.: "Veřejné angažmá S. K. Neumanna sahá do konce 19. století, kdy byl činný v anarchistickém hnutí a účastnil se aktivit předválečné civilistické moderny. Na počátku 20. let organizoval komunistické skupiny na severu Čech, které se v průběhu roku 1920 spojily ve Svaz komunistických skupin a o rok později integrovaly do KSČ. Zahájil čilou redakční činnost a v první polovině dvacátých let se podílel na časopisech Kmen, Červen, Proletkult a Reflektor, jejichž podobu výrazně ovlivnil. Nejzřetelněji se jeho vliv projevil v časopise Kmen, jehož předchozím redaktorem byl F. X. Šalda." - Markéta Holanová : "Zábava pro proletáře" [in] Tvar č. 6/2014.
Ti z českých fotografů, kteří mezi dvěma válkami vytvářeli kvalitní fotografii a nikoli jen komunistickou propagandu, nebyli nutně les bourgeois. Ostatně, k čemu tzv. angažované umění vede, o tom se mnozí z fotografů přesvědčili sami na vlastní kůži, po komunistickém puči v únoru 1948 a po ruské okupaci v srpnu 1968. Tyto skutečnosti ovšem předmětem včerejší přednášky nebyly.
Ladislav Emil Berka, Praha 1929-1933
Crédit photo : Moravská galerie
Zmínil jsem se o tom v debatě, která následovala. Současně jsem odmítl strohé dělítko, mezi tzv. proletariátem a stejně tzv. "buržoazií", v souvislosti s praktikováním fotografie v meziválečném Československu.
Fotoaparáty a další vybavení k fotografické praxi, promítačky, jakož i psací stroje a osobní knihovny, jež si od školských let každý sám budoval, byly v normálních českých rodinách běžné. - "Když člověk o nic neusiluje, tak nic nemá a nic nedělá," uzavřel jsem.
