Tags : Miloš Forman, Le Figaro, Novinky.cz, Recenze na film Amadeus,
Le réalisateur américain d’origine tchèque Miloš Forman est mort hier le 13 avril à 86 ans. Sa mort a été annoncée par sa veuve, la scénariste Martina Zbořilová.
Les principaux films de Miloš Forman :
- 1963: « Concours »
- 1964: « L’As de pique » (Grand prix, Locarno)
- 1965: « Les Amours d’une blonde » (Grand prix de l’Académie du Film français)
- 1967: « Au feu les pompiers ! »
- 1971: « Taking Off »
- 1975: « Vol au-dessus d’un nid de coucou » (5 Oscars, dont celui du Meilleur film et du Meilleur réalisateur)
- 1979 : « Hair »
- 1981: « Ragtime »
- 1984: « Amadeus » (8 Oscars, dont celui du Meilleur réalisateur)
- 1989: « Valmont »
- 1996: « Larry Flynt » (Ours d’Or du Meilleur film)
- 1999: « Man on the moon » (Ours d’argent de la Meilleure mise en scène, Berlin 2000)
- 2006: « Les Fantômes de Goya »
Le réalisateur américain d’origine tchèque Miloš Forman est mort hier le 13 avril à 86 ans. Sa mort a été annoncée par sa veuve, la scénariste Martina Zbořilová.
Miloš Forman, 1985 - Crédit photo : leparisien
Les principaux films de Miloš Forman :
- 1963: « Concours »
- 1964: « L’As de pique » (Grand prix, Locarno)
- 1965: « Les Amours d’une blonde » (Grand prix de l’Académie du Film français)
- 1967: « Au feu les pompiers ! »
- 1971: « Taking Off »
- 1975: « Vol au-dessus d’un nid de coucou » (5 Oscars, dont celui du Meilleur film et du Meilleur réalisateur)
- 1979 : « Hair »
- 1981: « Ragtime »
- 1984: « Amadeus » (8 Oscars, dont celui du Meilleur réalisateur)
- 1989: « Valmont »
- 1996: « Larry Flynt » (Ours d’Or du Meilleur film)
- 1999: « Man on the moon » (Ours d’argent de la Meilleure mise en scène, Berlin 2000)
- 2006: « Les Fantômes de Goya »
- - - o - - -
Krátký fejeton "Můry", který tak rozčílil pražského estébáka pplk. Felixe Daniše : "Můry, to jsme my !!", jsem napsal v jeden večer v podkroví domu nedaleko pražského Hradu, při poslechu LP, které mi téhož dne odpoledne přinesl Ilja, bývalý spolužák. Na desce byla hudba (Nitzsche & Bogas) z Formanova filmu "Přelet nad kukaččím hnízdem".
V komunistických lágrech si vězni pekli bůček prošpikovaný česnekem. To bylo jedno z jídel na přežití, které mě Iljův otčím, bývalý důstojník čs. armády a politický vězeň z 50. let, naučil. Dům, ve kterém Ilja s rodiči bydlel a kam jsem se čas od času uchýlil, byl na dostřel od pražského Hradu (StB se vždy domnívala, že jsem někde na venkově). Za domem byla zahrada plná ovocných stromů.
Tam jsem také mohl v klidu pracovat na přepisech rukopisů z pozůstalosti profesora Jana Patočky (1907-1977). Práci organizoval filozof Ivan Chvatík (*1941), vydavatel Sebraných spisů Jana Patočky.* Dostávali jsme k tomu finanční podporu jedné zapadoněmecké univerzity. Patočkovy rukopisy měly, alespoň pro mne, cenu zlata a vůbec jsem si nedokázal představit, že by mě s nimi česká tajná policie mohla někde sebrat.
Poslední fotografii ještě živého Jana Patočky (ze setkání s holandským ministrem zahraničních věcí Max van der Stoelem [1924–2011] v pražském hotelu InterContinental na Starém Městě), před jeho výslechem StB a smrtí, rozmnožil na moji žádost na papíru Agfa Dokument A4 kamarád a grafik Zdeněk Hašler ve fotolaboratoři obchodního domu Máj, kde pracoval. Fotografie pak vyšla v úvodu jednoho samizdatu.** Zdeněk Hašler také v oněch letech vytvořil mnoho zdařilých obalů gramofonových desek pro vydavatelství Supraphon a Panton.
Stranou toho, teoretik Petr Rezek (*1948) tehdy potřeboval někoho, kdo by formou samizdatu rozepisoval ve více exemplářích jeho texty z filosofie a estetiky. Nabídl jsem tu práci Iljovi.
Jedna z nejlepších scén Formanova filmu "Přelet nad kukaččím hnízdem" :
Tam jsem také mohl v klidu pracovat na přepisech rukopisů z pozůstalosti profesora Jana Patočky (1907-1977). Práci organizoval filozof Ivan Chvatík (*1941), vydavatel Sebraných spisů Jana Patočky.* Dostávali jsme k tomu finanční podporu jedné zapadoněmecké univerzity. Patočkovy rukopisy měly, alespoň pro mne, cenu zlata a vůbec jsem si nedokázal představit, že by mě s nimi česká tajná policie mohla někde sebrat.
Poslední fotografii ještě živého Jana Patočky (ze setkání s holandským ministrem zahraničních věcí Max van der Stoelem [1924–2011] v pražském hotelu InterContinental na Starém Městě), před jeho výslechem StB a smrtí, rozmnožil na moji žádost na papíru Agfa Dokument A4 kamarád a grafik Zdeněk Hašler ve fotolaboratoři obchodního domu Máj, kde pracoval. Fotografie pak vyšla v úvodu jednoho samizdatu.** Zdeněk Hašler také v oněch letech vytvořil mnoho zdařilých obalů gramofonových desek pro vydavatelství Supraphon a Panton.
Jan Patočka při setkání s Max van der Stoelem, 1977
Crédit photo : artalik
Stranou toho, teoretik Petr Rezek (*1948) tehdy potřeboval někoho, kdo by formou samizdatu rozepisoval ve více exemplářích jeho texty z filosofie a estetiky. Nabídl jsem tu práci Iljovi.
Jedna z nejlepších scén Formanova filmu "Přelet nad kukaččím hnízdem" :
___________
* / K Ivanu Chvatíkovi, viz : "Druhý život ing. Ivana Chvatíka – péče o duši." Česká televize z roku 2009.
** / V roce 1987 jsem měl v Paříži příležitost připomenout 10. výročí úmrtí filozofa a mluvčího Charty 77 Jana Patočky, poznámkou "Síly noci", v časopise Svědectví.
(14.04.2018)
