Tags : Babelio, Le Point, Le Matin, Franz Kafka, Max Brod, Blog de Chabrières,
Les dernières archives de Max Brod, l'ami intime de l'écrivain pragois, seront bientôt ouvertes - Read More (Le Point)
Dlouhá histore archívů Maxe Broda, intimního přítele a neposlušného vykonavatele vůle pražského spisovatele Franze Kafky, by měla skončit epilogem v následujících týdnech. Po celá desetiletí, od smrti Maxe Broda, je skrývá v Curychu švýcarská banka UBS.
Les dernières archives de Max Brod, l'ami intime de l'écrivain pragois, seront bientôt ouvertes - Read More (Le Point)
Dlouhá histore archívů Maxe Broda, intimního přítele a neposlušného vykonavatele vůle pražského spisovatele Franze Kafky, by měla skončit epilogem v následujících týdnech. Po celá desetiletí, od smrti Maxe Broda, je skrývá v Curychu švýcarská banka UBS.
Studiový portrét Franze Kafky,
Praha 1906 - Crédit photo : archives
Max Brod, jak známo, rukopisy knih nevydaných za života Franze Kafky nezničil, jak si spisovatel přál. Historie literatury, jakož i my čtenáři, jsme mu za to nesmírně vděční. Díky jeho ediční činnosti spatřily světlo světa, nejdříve Proces (1925), pak Zámek (1926), Amerika (1927), Kafkův deník (1937) a v roce 1944 Čínská zeď.
Max Brod uprchl z nacistického Německa v roce 1939 do Palestiny a odvezl sebou i Kafkovy rukopisy. Zemřel v roce 1968 a před smrtí některé z nich předal své sekretářce Esther Hoffe. Ta je měla svěřit Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, nebo Městské knihovně v Tel-Avivu, anebo nějaké jiné izraelské instituci. - Což ona ovšem neučinila.
Dražba
Esther Hoffe a její dvě dcery s nimi měly jiné plány. Část uložily do trezorů v Tel-Avivu a část v bance ve Švýcarsku. V roce 1988 daly Kafkův rukopis Procesu do dražby a vydělaly na něm dva milióny US dolarů. Před smrtí v roce 2007, Esther odkázala zbývající dokumenty svým dvěma dcerám, jež pak uplatňovaly právo s nimi disponovat.
Nicméně, izraelský Nejvyšší soud rozhodl, že by tyto dokumenty měly být pod správou izraelské Národní knihovny, schopné zajistit jejich odborné archivování. Tak byly některé z trezorů otevřeny. Ne ovšem všechny, a část zmíněných dokumentů je stále v trezorech švýcarské banky UBS v Curychu.
Teprve zcela nedávné rozhodnutí švýcarské justice respektuje požadavky izraelského Nejvyššího soudu. Francouzský týdeník Le Point se dnes zmiňuje o tom, že vyžadované dokumenty budou co nevidět z curyšských trezorů vydány.
Celý literární svět teď žije v napětí. Jenomže, vzhledem k výše zmíněné ediční činnosti Maxe Broda lze jen ztěží očekávat, že tyto trezory skrývají další, doposud neznámé, velké dílo Franze Kafky.
Kafkův přitel a pozdější editor Max Brod
Crédit photo : archives
Max Brod uprchl z nacistického Německa v roce 1939 do Palestiny a odvezl sebou i Kafkovy rukopisy. Zemřel v roce 1968 a před smrtí některé z nich předal své sekretářce Esther Hoffe. Ta je měla svěřit Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, nebo Městské knihovně v Tel-Avivu, anebo nějaké jiné izraelské instituci. - Což ona ovšem neučinila.
Dražba
Esther Hoffe a její dvě dcery s nimi měly jiné plány. Část uložily do trezorů v Tel-Avivu a část v bance ve Švýcarsku. V roce 1988 daly Kafkův rukopis Procesu do dražby a vydělaly na něm dva milióny US dolarů. Před smrtí v roce 2007, Esther odkázala zbývající dokumenty svým dvěma dcerám, jež pak uplatňovaly právo s nimi disponovat.
Nicméně, izraelský Nejvyšší soud rozhodl, že by tyto dokumenty měly být pod správou izraelské Národní knihovny, schopné zajistit jejich odborné archivování. Tak byly některé z trezorů otevřeny. Ne ovšem všechny, a část zmíněných dokumentů je stále v trezorech švýcarské banky UBS v Curychu.
Teprve zcela nedávné rozhodnutí švýcarské justice respektuje požadavky izraelského Nejvyššího soudu. Francouzský týdeník Le Point se dnes zmiňuje o tom, že vyžadované dokumenty budou co nevidět z curyšských trezorů vydány.
Celý literární svět teď žije v napětí. Jenomže, vzhledem k výše zmíněné ediční činnosti Maxe Broda lze jen ztěží očekávat, že tyto trezory skrývají další, doposud neznámé, velké dílo Franze Kafky.
(01.05.2019)
