Tags : J'Accuse, Émile Zola, Les
Cahiers naturalistes, Zabiják, L'autopsie,
Já
jsem měl v životě příležitost napsat dvěma prezidentům. Nejprve v Československu,
prezidentu Gustavu Husákovi, aby zasáhl proti dalšímu věznění Václava Havla.
Ten byl krátce nato z kriminálu propuštěn, což lze jistě přičíst souhře náhod.
Dokonce jsem kvůli tomu ani nebyl u výslechu, neboť pro pražskou StB jsem mířil
příliš vysoko, mimo její kompetence.
Druhý dopis jsem psal už zde ve
Francii, prezidentu Jacques Chiracovi, ohledně jaderných zkoušek (1995) na
ostrovech v Pacifiku. Ty se ovšem, jak víme, uskutečnily. Zato na vernisáž společné pařížské výstavy Voeux
d'Artistes, kde jsem měl 11 fotografií a která proběhla téhož
roku, mi přišly celé rodiny z novozélandské a australské ambasády, a dva lidé z japonské. Všechny fotografie se pak prodaly.
Jak
vidno, v obou případech jsem dopadl celkem slušně. - Ne tak, Emil Zola.
"Je
n’ai qu’une seule passion, celle de la lumière." - É.Zola, J’Accuse, 1898
Spisovatel a novinář Emil
Zola napsal fr. prezidentu Félix Faureovi (1841-1899, Républicain modéré) ohledně zmanipulovaného soudního procesu
a následného uvěznění kapitána Dreyfuse. Svůj otevřený dopis nechal 13. ledna
1898 zveřejnit na první stránce fr. deníku L'Aurore, pod názvem
"J'accuse" ("Žaluji") :
"J'accuse
le lieutenant-colonel du Paty de Clam d'avoir été l'ouvrier diabolique de
l'erreur judiciaire, en inconscient, je veux le croire, et d'avoir ensuite
défendu son œuvre néfaste, depuis trois ans, par les machinations les plus saugrenues
et les plus coupables." /.../
"J'accuse
le général Billot d'avoir eu entre les mains les preuves certaines de
l'innocence de Dreyfus et de les avoir étouffées, de s'être rendu coupable de
ce crime de lèse-humanité et de lèse-justice, dans un but politique et pour
sauver l'état-major compromis."
- Read More
Affaire Dreyfus rozdělila Francii na dva nesmiřitelné tábory. Na jedné straně s reakcionářskou armádou a katolickou církví - a s liberálnější částí společnosti na straně druhé. Následky rozkolu trvaly po mnoho let a měly dohru ještě po Zolově smrti, když nácek Gregori zranil Dreyfuse, 4. června 1908 v Panthéonu, výstřelem z revolveru.
Katolická církev (Vatikán) uvalila na Emila Zolu cenzuru a ocitl se tak na seznamu zakázaných knih, jehož účelem je "vzdáliti od věřících nebezpečí zkázonosné četby". Vedle něj jsou na indexu : Victor Hugo, Stendhal, Gustave Flaubert, Honoré de Balzac, Simone de Beauvoir, Anatole France, Jean de La Fontaine, Jean-Jacques Rousseau, Voltaire, Alexandre Dumas starší, Alexandre Dumas mladší, Alberto Moravia, Adam Mickiewicz, Dante Alighieri, David Hume, René Descartes, Henri Bergson, Immanuel Kant, a další.
(07.10.2016)
